Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Hrozí Maroku Arabské jaro?

2. 08. 2017 18:15:00
Nedávný článek IDNESU na téma Maroka a jeho současné situace mě nadzvedl ze židle kvůli tomu, že ho pokládám za nanejvýš zavádějící.

Článek vznik na bázi rozhovoru redaktorky z p. Michaelou Lubin. Kolegyně Lubin vystudovala Blízkovýchodní studia v Plzni podobně jako já (proto ten titul kolegyně) a dokonce napsala na tému Maroka a jeho politického směřování svou diplomovou práci, a tudíž si nedovolím pochybovat v tomto ohledu o její erudici.

Přesto mám ale k článku řadu výhrad, byť to může být pouze kvůli redakčnímu zpracování odpovědí kolegyně Lubin. Článek je nadmíru nepřesný a zavádějící. Vytváří představu, že se v Maroku schyluje k opožděnému Arabskému jaru a třeba i změně režimu - každopádně ke chaosu, nepokojům po celé zemi a zvýšeného nebezpečí do země jezdit.

Přesně to si totiž průměrný člověk z článku vybere. V diskusi se to již hemží narážkami na islám a humanitární bombardování, což je, přinejmenším, vzhledem k marocké realitě, nefér.

Čtenáři ví, že v Maroku žiju, a tudíž mi takový článek nedá, abych nereagovala. Co mi teda nejvíce vadí?

Především celkový ráz článku a fakt, že se o Maroku v souvislosti s jeho protesty nepíše vůbec, alespoň jsem k tomu od října 2016, kdy Mohcin Fikrí příšel o život, nedočetla. A najednou bum! Maroko má problém. Přitom protesty se odehrávají již necelý rok, zatímco země dál funguje, chodíme všichni denně do práce, teď v létě vyrážíme na pláže a vše funguje tak, jako kdyby k ničemu ani nedošlo.

A to je ten další problém článku - autorky píšou, že se protesty rozhořely po celé zemi. To je prosím, dámy, naprostý blábol. Žádné protesty po celé zemi nejsou. Epicentrem protestů je severomarocká Hoceima, protesty byly taky v Nadoru, v Tetuánu. A ano, v hlavním městě Rabatu. Ve Fezu, kde žiju, se sešlo několik desítek mladíků začátkem června (byl zrovna Ramadán) na kolonádě Hassana II.

Protesty ani zdaleka pravidelné, nebo dokonce každodenní. Z článku to tak vypadá, ale ty, co baží po senzacích, zklamu - ani velký protest 20. července, do kterého chtěli nespokojení obyvatele Hoceimy zatáhnout celou zemi, nenašel odezvu jinde, než v Rabatu, a na severu Maroka. Ve Fezu se nedělo nic, v centru města jsem se pohybovala. A ještě k tomu Rabatu - ačkoliv nechci znevažovat nebo podceňovat Hoceimu a její současné problémy, v Rabatu se kolem parlamentu protestuje téměř každý týden. Problémů má země daleko víc, než jen Hoceimu.

A vůbec, k té Hoceimě: je to opravdu krásné město s počtem obyvatel asi 400 tisíc, kteří se živí jednak rybolovem, jednak cestovním ruchem, a pak také z toho, co imigranti v Evropě vydělají a pošlou domů rodinám. Hoceima a celý Ríf má svou specifickou historii odporu vůči vládě dynastie Alavítů, ale velké boje se tady odehrály během snah Španělů o připojení Rífu ke svému území (v 19. i 20. století). Ve dvacátých letech si Rífané vyhlásili vlastní republiku, jejiž trvání nepřesáhlo pět let.

Faktem je, že Hoceima, ale i Nador a další města v Rífu trpí nezaměstnaností. To je dáno i celkovým charakterem oblasti, kterému dominují vysoké hory. Není tady vyvinutá infrastruktura, ale pokládat to pouze za zanedbávání Rífu ze strany krále a machzenu je trochu zavádějící - v Rífu je pouze pár měst s relativně nízkým počtem obyvatel, a tudíž stavět po pobřeží dálnici v té oblasti fakt postrádá smysl.

Kolegyně s redaktorkou píšou, že lidé se věnují v Rífu mimo jiné zemědělství. No, přesněji řečeno, pěstují hašíš. Tímto biznisem se živí dlouhodobě, a centrální vláda to potichu toleruje. Konopná pole dlouhá desítky kilometrů jsou v létě pěknou podívanou když jedete Rífem. Stačí, když zafoukne vítr, a plodinu, bez které by Ríf nebyl Rífem, i ucítíte.

Článek také navozuje pocit, že se v Maroku schyluje k revoluci, a že jsou Maročané plošně nespokojení. To není zas tak úplně pravda. Naopak, mnozí mají za zlé těm z Hoceimy, že se snaží destabilizovat zemi. Zdaleka ne všichni Maročani jsou Násir Zafzáfí, vůdce hnutí Hirak, pod taktovkou kterého Hoceima protestuje. Je také dobré vědět, že jeho dědeček byl ministrem vnitra v době existence Rífské republiky, a že se Zafzáfí, jež je jinak nezaměstnaný, aktivně zúčastnil prostestů v době Arabského jara v roce 2011. Ne, Maroko není Zafzáfí, a Maročani nejsou jenom Hoceimané a Nadořané, kteří jsou v marockých komunitách ve Francii a jinde dobře známí, a to ne zrovna v pozitivním slova smyslu.

Člověk nemusí být nedprůměrně inteligentní, aby si uvědomil, že Maroko je svým charakterem výjimečné. Je to země, které již 350 let vládne jedna a ta samá dynastie, která vydržela nápor jak vlny nacionalismu v polovině 20. století, tak islamismu na jeho konci. Také nelze neuznat, že se současný vládce Muhammad VI. opravdu snaží, a to zejména v oblasti ekonomické spolupráce. Co kolegyně Lubin neuvádí, je současná orientace Maroka na obchod s Čínou, včetně snahy o rozvoj cestovního ruchu, Ruskem, ale taky zeměmi Afriky. Začátkem tohoto roku bylo Maroko opět přizváno do Africké Unie, a král se vydal na několik cest po zemích Afriky za účelem nových obchodních partnerstev.

Ale zpět k té Hoceimě. Je dobré, že se lidé vydali do ulic, a na svou situaci upozornili. Vidí totiž, že jinde v Maroku se rozvíjí obchod, infrastruktura, staví se, investuje se. Od příštího roku povede trať vlaků TGV z Casablanky do Tangeru, o rok později se prodlouží až do Marrákeše. Maroko jde dopředu, a to právě díky tomu, že se občané neshromáždují kolem mešit a náměstí, ale makají.

Hoceima to vidí a chce to mít také. Je to dobře, protože tak krásné město má velký potenciál pro rozvoj, zejména v oblasti cestovního ruchu. A na tomto místě zapoměla kolegyně Lubin zmínit to, jak vláda na nepokoje v Hoceimě prakticky reaguje - třeba tím, že vyslala delegaci na čele s ministrem cestovního ruchu za účelem diskuze ohledně dalšího vývoje směřování tohoto odvětví. A také tím, že slevila ceny vnitrostátních letů do Hoceimy, aby tím přilákala domácí cestovní ruch. Ten mimo jiné zrovna vrcholí v srpnu, kdy do Maroka proudí tisíce Maročanů žijících v zahraničí (takzvaní MRE), jež chtějí peníze za dovolenou utratit v domovské zemi, navštívit přitom rodinu, uzavřít sňatek, atd. Velká internetová kampaň se na podporu turistického ruchu v Hoceimě rozběhla s pomocí marockých celebrit, které svými fotkami a videami lákají Maročany na hoceimské pláže. V této chvíli jde především o "záchranu" sezony, jelikož do protestujícího města se ostatním Maročanům logicky nechce.

Článek s tak nešťastným nádechem, jako je tento o tisících protestujících Maročanech po celé zemi udělá akorát to, že si český zájemce o dovolenou v marockém Agadiru (cca 1500 km na jih) nebo v Saidii (cca 250 km na východ) koupí raději Řecko nebo Tunisko. Je mi to již několik let, co v cestovním ruchu (masovém) nepracuji, osobně jedno. Ale zavádět se nemá, a zejména ne pokud jde o seriozní médium.

Autor: Katarína Maruškinová | středa 2.8.2017 18:15 | karma článku: 27.73 | přečteno: 2349x


Další články blogera

Katarína Maruškinová

Sexuální obtěžování, aneb odmítám být obětí

Bylo to v pátek ráno, v Damašku je tou dobou klid, jelikož je víkend. Jako obvykle jsem vyšla ze svého pronajatého bytu ve čtvrti Muhážerín a zamířila jsem ke stanovišti mikrobusů.

14.11.2017 v 14:51 | Karma článku: 37.06 | Přečteno: 2592 | Diskuse

Katarína Maruškinová

Únorové islamofobní taškařice

"Vojnu na vás", říkala mne a sestřenicím babička, když jsme nechtěly jíst, co k obědu navařila. Tak často si na tuto "výhrůžku" vzpomenu, když čtu nebo sleduji, co se v Čechách děje. Nudu a šedost vystřídaly občanské aktivity ...

8.2.2016 v 20:46 | Karma článku: 15.10 | Přečteno: 1686 | Diskuse

Katarína Maruškinová

K čemu všemu lze v Česku použít islám aneb muslimští muži, pozor ...

Ten zvláštní a jedinečný přístup Čechů k islámu sleduji již několik let. Nemyslím teď pouze islamofobii, ale také přehnanou zapálenost pro věc islámu v prvních dnech a měsících vztahu s černookým Ahmedem ...

29.1.2016 v 17:29 | Karma článku: 17.17 | Přečteno: 2463 | Diskuse

Další články z rubriky Politika

Petr Burian

Obzvlášť tlusté kolečko salámu

O tom, že se nám architekti sociálního chování snaží násilím vnutit své pomatené vzorce ideální společnosti, netřeba dlouze diskutovat. To je prostě fakt. Když to nevyšlo s totalitami, zkouší to dnes jinak. Salámovou metodou.

18.8.2018 v 15:00 | Karma článku: 19.26 | Přečteno: 230 | Diskuse

Jan Dvořák

Donald Trump nesnáší zrcadla

Americkým tištěným i internetovým médiím lze jen závidět akceschopnost, jestliže 350 z nich v jeden den otiskne v podstatě shodný úvodník o tom, jak prezident hrubě bortí tamní vyhlášenou demokracii.

18.8.2018 v 11:04 | Karma článku: 11.38 | Přečteno: 198 | Diskuse

Jiří Beránek

Netuším, proč k výročí 21. srpna 1968 hlava státu mlčí

ale mou generaci sovětská okupace v letech 1968 až 1991 ovlivnila zásadním způsobem. Záleželo ovšem na tom, jak se k tomu kdo postavil. Ti, kdo okupaci odsoudili, měli zaděláno na velký problém.

18.8.2018 v 10:34 | Karma článku: 25.54 | Přečteno: 547 | Diskuse

Libor Čermák

Politická korektnost by vůbec do demokracie patřit neměla

Co je to politická korektnost? Prý je to jakási politická správnost nebo nezávadnost. A tak si myslím, že pro něco takového by v demokracii nemělo být místo. Něco takového podle mne patří pouze do diktatury.

17.8.2018 v 16:42 | Karma článku: 34.03 | Přečteno: 649 |

Ivan Rychtr

Švédsko – je to žába, která se už pomalu začíná vařit?

Je vývoj ve Švédsku důkazem, kam vede bezbřehý humanismus, korektnost a NoHate přístup? Nebo jsou to vše jen fake news?

17.8.2018 v 16:27 | Karma článku: 37.86 | Přečteno: 1811 |
Počet článků 135 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 2521

Vyznáním křesťanka, národností Slovenka a profesním zaměřením orientalistka.

Přináším jiný pohled na Araby a muslimy, než naleznete v mainstreamových médiích nebo u lidí, kteří nemají s tímto světem žádnou praktickou zkušenost. Po patnácti letech práce a studia v Blízkovýchodních zemích si to snad i můžu dovolit :-). 

 





Najdete na iDNES.cz